Životní prostředí je oblast, kde má naše podnikání nejpřímější dopad. Rozdělujeme ji na dvě oblasti: energetiku a přírodu se zdroji. U obou víme, čeho chceme dosáhnout a do kdy.
Hlásíme se k Pařížské dohodě, ke klimatickým cílům EU i k závazku snížit emise napříč hodnotovým řetězcem do roku 2050. Nejbližším milníkem je rok 2030.
Plán klimatické transformace a dekarbonizace vydáme v roce 2027, s cílem po jednotlivých budovách na trajektorii 1,5 °C. Výchozím rokem je FY2025 podle GHG Protocol, data zatím nejsou externě ověřená. Uhlíkové kredity vykazujeme odděleně a do cílů je nezapočítáváme.
revitalizovaných brownfieldů, zhruba 29 % naší pronajímatelné plochy
fotovoltaika na střechách parků do roku 2030
pronajímatelné plochy s chytrým měřením do roku 2030
snížení emisí napříč hodnotovým řetězcem, bez započtení uhlíkových kreditů
Každá lokalita má svá přírodní specifika, proto k půdě, vodě i materiálům přistupujeme podle konkrétních opatření popsaných níže.
K energetice nových a stávajících budov přistupujeme podle možností každé z nich, protože provoz závisí na tom, co v nich nájemci dělají.
Všechny nové projekty navrhujeme a registrujeme k certifikaci BREEAM na úrovni Excellent nebo vyšší, případně DGNB na úrovni Gold nebo vyšší. Certifikace BREEAM, DGNB a LEED ve stávajícím portfoliu udržujeme a rozšiřujeme.
U stávajícího portfolia zavádíme chytré měření na celé ploše; renovace a fotovoltaiku posuzujeme podle proveditelnosti a návratnosti. Dekarbonizaci plánujeme od začátku jako součást každého projektu.
Podívejte se, jaká energetická řešení nabízíme nájemcům.
Biodiverzita vyšla v posouzení dvojí významnosti z července 2025 pod prahem významnosti. Cíle si přesto stanovujeme jako dobrovolné závazky nad rámec významných témat a tak je i vykazujeme.
Průmysl v Evropě už zabral půdu, proto stavíme tam, kde se stavělo dřív, ne na volné krajině. Za více než deset let jsme tak revitalizovali přes 1,1 milionu m² brownfieldů, zhruba 29 % naší pronajímatelné plochy.
Kde to jde, vracíme do parků kus přírody: vysazujeme původní druhy, zakládáme plochy pro opylovače, svítíme šetrně k nočnímu nebi a údržbu zeleně děláme bez pesticidů. Na nových lokalitách děláme vstupní průzkum biodiverzity, abychom měřili skutečnou změnu.
Nejlevnější odpad je ten, který nevznikne. Materiály proto řešíme už při návrhu budovy: navrhujeme tak, aby odpad nevznikal, a cíleně předepisujeme recyklovaný a znovu použitý materiál.
U celých budov děláme posouzení životního cyklu s ověřenými environmentálními prohlášeními o produktu, takže víme, kolik uhlíku je v samotné stavbě, ne jen v jejím provozu. Po skončení nájmu zajišťujeme zpětný odběr a recyklaci vybavení.
Voda vyšla v posouzení dvojí významnosti z července 2025 pod prahem významnosti. Cíle si přesto stanovujeme jako dobrovolné závazky nad rámec významných témat a tak je i vykazujeme.
Vodu, kterou neměříme, neumíme šetřit. Proto sledujeme její spotřebu chytrým měřením a díky detekci úniků vidíme, kde voda zbytečně mizí, a můžeme zasáhnout včas.
Déšť přitom nepovažujeme za problém, který je třeba co nejrychleji odvést. Dešťovou vodu sbíráme a srážky řešíme přímo u zdroje, v systémech udržitelného odvodnění (SuDS), které je zachytí, zadrží a nechají vsáknout v místě.
Měříme vodu odebíranou pronajímatelem v m³ na m² pronajímatelné plochy za rok. Většinu vody odeberou nájemci pro vlastní procesy, což neřídíme; měříme ji, kde to jde, a vykazujeme odděleně.
Sustainability Department